Pondělí 29.4.2019 – žádný zvláštní den. Teda pro většinu lidí. Pro mě je to ale druhý den svaťáku – doby, kdy bych se měla intenzivně připravovat na maturitu…

S tou intenzivní přípravou to zatím moc nehrotím, ale tenhle den jsem si řekla, že si se spolužačkou budeme povídat v němčině a projedem spolu témata na němčinu. Po pár hodinách šprechtění jsme šli vyvenčit Huga (její milí pes) a pak jsme se šli učit do moc příjemného prostředí Národní technické knihovny, kterou má spolužačka téměř před domem. Tam se k nám přidal další kamarád, a tak se naše intelektuální společnost ještě o trochu rozrostla.

To nejdůležitější ten den nás ale teprve čekalo. Byli jsme dohodnutí, že společně půjdeme na demonstraci proti výměně ministra spravedlnosti za paní Benešovou. Vzhledem k počasí se nám opravdu nechtělo, ale občanská zodpovědnost, kterou bychom si jako skauti měli velice dobře uvědomovat nás donutila „nesedět doma“. A byli jsme rádi, že jsme nakonec nebyli líní. Na konci demonstrace, při zpěvu státní hymny jsme zdvyženými prsty zdravili skautským pozdravem. Spolu se zvoněním klíčů to byl jeden z nejsilnějších okamžiků celé demonstrace. Domů jsme sice odjížděli pozdě, ale s pocitem, že jsme alespoň trochu bojovali za naší budoucnost, která je jen v našich rukách.